Akbesh

1. února 2008 v 19:48 | Askan[a]* |  Plemena psů
Standard
(Toto plemeno není uznáno FCI a nemůže se
proto účastnit mezinárodních výstav ve většině zemí FCI.)
Akbash byl jako rasa uznán v roce 1998 United Kennel Clubem (UKC, USA)

Název plemene
Akbash
Originální název plemene
Akbesh
Země původu
Akbash je bílý pes pro ochranu stád, pocházející původně z nížin a horských oblastí západního Turecka. Ačkoliv je původ této rasy nejasný, je jisté, že se jedná o starou čistou rasu. Akbash je tureckou obdobou ostatních bílých ras pro ochranu stád v severním prostoru Středomoří. Jako jediná rasa je však zvláštní směsí z vlastností molosů a chrtů.
V Turecku jsou akbashové drženi a chováni obyvateli vesnic a ovčáky, aby ochraňovali ovce před vlky a ostatními šelmami. Uznání těchto velkolepých bílých psů pro ochranu stád jako zvláštní rasy bylo výsledkem terénního výzkumu dvou Američanů, Davida a Judy Nelsonových, kteří od sedmdesátých let tohoto století prováděli v Turecku výzkum těchto psů. Nelsonovi importovali do Spojených států přes 40 akbashů. Tito psi vytvořili základ této rasy ve Spojených státech a v Kanadě. V roce 1980 zařadilo ministerstvo zeměděl-ství Spojených států akbashe do svého programu kontroly šelem, v němž tito psi podali úspěšné výkony.
Použití
Především ochryna stád a pozemků, společník.
Celkový vzhled
Bílý akbash je vysokonohý, štíhlý, svalnatý pes obdivuhodné velikosti a síly. Je velmi odvážný a vytrvalý a jeho chování je ostražité a noblesní. V porovnání k výšce v kohoutku je trup o něco delší. Hlava má tvar klínu, uši jsou svislé a ocas dlouhý. Normálně je nesen prstencovitě nad hřbetem stočený a to pokud se pes pohybuje nebo je vzrušený. Akbash má velmi vzácnou a mimořádnou kombinaci vlastností molosů a chrtů, což je velmi důležité zachovat.
Ovlivnění rasy chrtem je patrné podle dlouhých běhů, hluboké hrudi, klenuté partie beder, ploché spodní čelisti, dobře vtažených slabin a rychlosti a obratnosti těchto psů, zatím co molosů podle výšky, hmotnosti, širší lebky a síly v plném celkovém výrazu rasy. Při posuzování této rasy by měli být upřednostňováni jedinci, kteří vykazují dokonalou vyrovnanost mezi oběma typy. Rozdíly mezi pohlavím u této rasy mohou být nápadné. Pes je zřetelně větší a těžší než fena, která se jeví v porovnání se psem femininní. Ve způ-sobilosti k hlídání není mezi fenami a psy rozdíl.
Tato rasa má být předváděna ve zcela přirozeném stavu. Korektní stavba těla, temperament, chod a dobré vzájemné poměry stavby by měly být stejně oceňovány. Jizvy nebo jiné známky zranění, které pocházejí z práce v poli, by neměly být posuzovány jako chyby.
Povaha
Podstatnými znaky akbashe jsou ty, které jej uschopňují k ochraně stád. Kromě velikosti, síly a odvahy postavit se velkým šelmám, jsou akbashové také rychlí a obratní, aby mohli hbité šelmy pronásledovat. Jejich temperament je klidný, mírný a spolehlivý. Jsou samostatní a jsou schopni bez pokynu člověka přiměřeně reagovat na změnu situace. Kromě toho je akbash vhodný jako pes společenský nebo jako strážce pozemků. Je věrný, něžný a mírným způsobem laskavý ve styku se "svojí" rodinou a to včetně dětí a domácích zvířat, proti cizím však zůstává zdrženlivý a nedůvěřivý. V povaze akbashe je zakotveno , že cizí psy ostražitě pozoruje a případně agresivně reaguje, jestliže tito vniknou do jeho panství. Ačkoliv je jeho povaha spíše samostatná, reaguje dobře na základní výcvik. Je-li správně socializován a vycvičen, je ideál-ním rodinným psem a hlídačem.
Ačkoliv se jeho ochranářské a hlídací instinkty projevují již v mladém věku, dospívá tato rasa pomalu jak tělesně tak i povahově a plně dorostlá je ve stáří dvou až tří let. Feny dospívají často dříve než psi.
Temperament
Čilý a ostražitý.
Velikost, proporce, substance
U této rasy pro ochranu stád jsou poměry stavby, rychlost a obratnost stejně důležité. Žádoucí výška dorostlého psa je, měřeno v kohoutku, 76 až 86 cm pro psy a 71 až 81cm pro feny. Hmotnost by měla odpovídat výšce a pes by měl být dobře osvalený a štíhlý, aniž by jeho hmotnost byla větší či menší. Pro psa v dobré formě je průměrná hmotnost 54kg, pro fenu 41kg.
Hlava a lebka
Klínovitá hlava je u obou pohlaví v dobrém poměru k výšce a stavbě těla jednotlivého zvířete. U psa je proporcionálně větší než u feny. Při pohledu shora se směrem k nosní houbě postupně zužuje a tvoří tupý klín. Při pohledu ze strany tvoří čenich přibližně polovinu délky hlavy, měřeno od kosti týlní k nosní houbě. Na hlavě nejsou kožní vrásky.
Lebka je velká, lehce klenutá a mezi ušima široká. Je delší než širší a směrem k čenichu se stejnoměrně zužuje. Stop je slabě až mírně vyznačen. Líce jsou ploché a hladké.
Oči
Oči jsou střední velikosti, tvaru mandle a daleko od sebe posazené. Barva může být od zlatohnědé do tmavě hnědé, při čemž je upřednostňována barva tmavší. Výraz je inteligentní, ostražitý a přátelský. Oční víčka dobře přiléhají a jsou buď zcela černě nebo tmavě hnědě pigmentována. Řasy jsou bílé.
Uši
Uši jsou převislé, tvaru V a na špičce lehce zaoblená. Jsou poměrně vysoko nasazeny a přiléhají těsně k hlavě. V pozoru jsou neseny poněkud výše, je-li pes znepokojen, jsou přiloženy nazad. Je-li ucho drženo ve směru oka, mělo by dosahovat alespoň jeho vnějšího okraje, ne však přesahovat vnitřní koutek. V Turecku jsou uši většinou u štěňat kupírovány. U psa importovaného z Turecka by neměly být kupírované uši posuzovány jako chybné, ale u psů, kteří z Turecka nepocházejí, platí kupírované uši za diskvalifikující chybu.
Morda
Při pohledu ze strany je hřbet čenichu rovný a přibližně rovnoběžný s čelním sklonem. Čenich je na přechodu k mozkovně široký, rovnoměrně se zužuje směrem k nosu a tvoří tupý klín. Čelisti jsou silné, spodní čelist je však poměrně plochá.
Nos
Barva nosní houby může být tmavě hnědá nebo černá, obě barvy jsou ve stejné míře přijatelné. Psi, jejichž nosní pigment jeví lehké, roční dobou podmíněné vyblednutí, nemají mít snížené hodnocení. Pigmentace kůže čenichu kolem nosu může být šedá, strakatá nebo může chybět, silnější pigmentace by měla být upřednostněna. V profilu leží nosní houba na stejné linii s koncem čenichu a poněkud vystupuje před dolní čelist.
Pysky
Pysky jsou černé nebo tmavě hnědé a pevně přiléhají. Hmatové chlupy jsou bílé.
Zuby
Akbash má úplný chrup s velkými, pravidelnými, bílými zuby. Upřednostněn je skus nůžkový, ale klešťový je přípustný. Zuby poškozené následkem pracovního nasazení v poli nemají být při oceňování na závadu.
Krk
Krk je dobře osvalený, středně dlouhý až dlouhý, s klenutou linií šíje a s malým či chybějícím lalokem. Psům s malým lalokem by nemělo být ocenění snižováno.
Hrudník
Hruď je hluboká a přiměřeně široká. Žebra jsou na páteři dobře vyklenutá, pak jsou plošší, takže vytvářejí hluboký trup, který sahá téměř až k loktům. Od nejhlubšího bodu hrudi se délka žeber směrem ke slabinám relativně rychle zkracuje.
Hřbet
Horní linie velmi lehce klesá od dobře vyvinutého kohoutku, přechází do silného hřbetu a je lehce, ale zřetelně vyklenutá nad partií slabin. Krajina beder přechází do dlouhé, dobře osvalené, spadající zádě. Slabiny jsou vtažené a zřetelně poukazují na vliv chrta na tuto rasu.
Ocas
Ocas je nekupírovaný, u nasazení tlustý, ke špičce se zužuje. Je nasazen nízko na bázi křížové kosti. Je-li pes uvolněný, je nesen svisle a sahá až k hlezennímu kloubu. Spodní část ocasu tvoří často hák. Je-li pes vzrušený nebo v pohybu, je ocas obyčejně nesen obloukovitě nad hřbetem. Výška a tvar oblouku závisí na stupni vzrušení a na sebevědomí psa. Srst na ocase může být v závislosti na osrstění psa krátká či dlouhá.
Hrudní končetiny
Jak lze očekávat u pracovního psa, jsou ramena dobře osvalena. Lopatka a rameno jsou dobře zaúhleny a přibližně stejně dlouhé. Předloktí je dlouhé, rovné a v poměru k celkovému vzhledu psa dobré síly kostí. Jsou postaveny mírně daleko od sebe, lokty jsou dobře k tělu přilehlé. Silné záprstí je při pohledu ze strany lehce šikmé. Při pohledu zpředu mají být končetiny rovnoběžné a se zemí mají svírat pravý úhel.
Tlapy: u této rasy jsou dva druhy tlap: kočičí a zaječí. Obojí jsou přijatelné, kočičí tlapy jsou upřednostňová-ny. Nehledě na tvar jsou tlapy velké a silné, prsty jsou dobře klenuté. Polštáře tlap jsou tlusté, tvrdé, elastické a mohou být světlé nebo tmavé. Drápy jsou šedé, hnědé nebo bílé a při předvádění mají být tupé. Paspárky mohou chybět, mohou být jednoduché nebo dvojité a mohou být odstraněny.
Pánevní končetiny
Zadní končetiny jsou silné. Stehno je od přední strany k zadní široké a současně je dlouhé. Ačkoliv je zde osvalení silnější, je stavba kostí a zaúhlení přední končetiny v dobrém poměru ke končetině přední. Kolena jsou dobře zaúhlená, hlezna jsou nízko postavené. Dlouhé zadní končetiny přispívají k elegantnímu klenutí bederní krajiny a jsou důležité pro rychlost a pohyblivost rasy. Při pohledu ze zadu jsou hlezna rovnoběžná, při pohledu ze strany by měla být postavena trochu před pravým úhlem pokud je tělo psa v přirozeném, ale pozorném držení.
Osrstění
Akbash má dvojí srst, sestávající z delších hrubých krycích chlupů a z husté podsady z měkkých jemných chlupů. Hustota podsady se značně mění podle podnebí a povětrnostních podmínek, jimž je pes vystaven. Normálně ztrácí akbash podsadu jedenkrát za rok. Jsou dvě délky srsti, které jsou při hodnocení rovnocenné, ani jeden z typu není upřednostňován. U obou variant je srst na čenichu, uších a tlapách kratší než na těle.
Středně dlouhá srst: Srst na těle je krátká až středně dlouhá a hladce přiléhá, což psovi propůjčuje štíhlejší a lehčí vzhled. Límec je méně vytvořen. Srst na před-ních končetinách, stehnech a na ocase může být poněkud delší.
Dlouhá srst: U dlouhosrstého akbashe je srst zřetel-ně delší než u psa se srstí středně dlouhou. Srst je často lehce zvlněná, ne však kudrnatá nebo zplstnatě-lá. S plnou podsadou se zdá dlouhosrstý akbash těžší než akbash se srstí středně dlouhou. Má silně vytvoře-ný límec a bohaté praporce na předních bězích, stehnech a ocase. V létě nebo v teplých klimatických zónách se zdá dlouhosrstý akbash následkem málo vytvořené podsady podstatně štíhlejší.
Barva srsti
Akbash je vždy bílý. Lehce bisquitové nebo šedé stínování kolem uší nebo v podsadě nemá být nikdy považováno za chybu, pokud se pes v celkovém dojmu jeví jako bílý. Šedá nebo modrostříbrná pigmentace kůže - zcela nebo ve skvrnách - je žádoucí, ne však podmínkou a to za předpokladu, že oční víčka, nosní houba a pysky psa mají dostatečně černou nebo hnědou pigmentaci.
Způsob chůze
Pohyb akbashe je plynulý, harmonický a elastický. Při tom tlapy zůstávají blízko u země. Při pohledu ze předu a ze zadu se běhy nepohybují rovnoběžně, nýbrž se k sobě u země poměrně blízko přibližují. S přibývající rychlostí směřují běhy v odpovídající míře více dovnitř, až tlapy našlapují téměř v jedné stopě. Při pohledu ze strany dosahují zadní běhy daleko pod tělo a stýkají se nebo přesahují stopu předních tlap. Pes, který není vzrušen, nese hlavu poměrně nízko ve výši ramen. V pozoru se akbash pohybuje rozhodně a cílevědomě k předmětu svého zájmu.
Vady
Příliš plochá či příliš úzká lebka.
Špičatý čenich.
Příliš vysoko nebo příliš nízko nasazené uši, uši příliš velké nebo příliš malé.
Nadměrný lalok.
Prohnuté přední končetiny, tlapy směřující dovnitř či vně.
Sudovitá hruď.
Kravský či sudovitý postoj.
Rozevřené tlapy.
Kupírovaný nebo krátký ocas. Ocas nesený mezi běhy, což by naznačovalo plachost nebo zbabělost.
Příliš velká hmotnost, špatná kondice.
Těžké vady
Předkus či podkus. Chybění více než dvou zubů.
Černě strakatá nosní houba (motýlkový nos).
Velmi světle žluté oči, vychlípená oční víčka.
Výška psa nebo feny se liší od uvedených měr o více než 2, 5cm.
Vylučující vady
Úplně chybějící pigmentace pysků.
Zcela chybějící pigmentace nosní houby.
Modré oči, zcela chybějící pigmentace očních víček.
Kupírované uši u psů, kteří nebyli exportováni z Turecka.
Jiná celková barva než bílá, zřetelné skvrny v krycí srsti, černé hmatové chlupy, černé řasy.
Jednostranný nebo oboustranný kryptorchismus.
Zlá povaha, zřetelná plachost nebo zbabělost.
Kupírované uši psů, kteří se nenarodili v Turecku.
Poznámka
Psi musí vykazovat dvě zjevně normálně vyvinutá varlata zcela setouplá v šouku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máš mozek?

Nee x]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.